U nas babicky take delaji rozdily mezi detmi, kupodivu uplne obracene. Ale deti jsou jeste male, nejspis se to jeste zmeni. Tchanovci jsou klidni, kreativni a hravi, tchan nemluva. S triletakem to vylozene umi. Ukecany syn nemluvneho dedu, ktery mu da vzdy do ruky nejaky dilensky nastroj a necha ho delat to, co doma nemuze, uplne miluje. Uz jsou to partaci. Naproti tomu dcera - kojenec, ktery se sotva uci chodit a moc toho nenakeca, neni pro ne nijak zajimava.
Nasi jsou zase odvareni z mimina - jak je roztomila a sikovna. Se synem to ale tolik neumi a taky je u nich casto mnohem vetsi dusno, tak i synek se tam projevuje mnohem zatvrzeleji, nez jinde, sama vztekaci/odmitaci/prosazovaci scena. To pak vycitaji mne, ze ho nemam zvladnuteho, zhadame se kvuli tomu, vyctou mi, ze tchanovcum vnoucata dopravame vice. Synova obliba u nich neroste, ostatne moje take ne. Ale to uz jsme nekde trochu jinde, nez u rozdilu mezi sourozenci, to by bylo na samostatne tema. Za rok-dva mi mozna budou vycitat i nezvladnutou dceru, az ta se zacne prosazovat.