Já to celkem znám, vzhledem k tomu, že moje matka zase nadržuje mým velkým dětem a malé celkem bere u úst.
Velké už začínají být doopravdy velké, mají ji rádi, ale i už nahlížejí všelijaké její kejkle a ani už nemají tolik času a chuti s ní trávit čas.
Malí naopak jsou babičkou posedlí, milují ji bez výhrad a můžou se přetrhnout, takže logicky třeba někdy brečí, když babička přijede a vezme si k sobě na návštěvu jen velké atd..
Pravdivé k situaci je jim říct: "Co se dá dělat, babička se rozhoduje sama, je mi to taky líto, ale pojďte si místo trápení radši..." něco..vyrazit na plavání do aquacentra.
Dá se to. Život není peříčko a matka je tvrdá, usměrnit ji jakkoliv není možné, na jakékoliv omezování reaguje ostrou vendetou. Odstřihnout ji by ani nešlo.