Já mám 4 děti s rozdílem nejstarší/nejmladší 8 let. S těmi kroužky, školou, školkou je to náročný. Hlavně s tím miminem. Protože jsem toho měla po letech už dost, začala jsem řídit auto a prostě všude jezdím, šetřím čas a síly. Ulehčila jsem si to, kde to šlo, šátek nejvěrnější pomocník, s tím se dá dělat skoro všechno. Náročnější pro mě bylo období 3 malé děti, než když byly 4, asi proto, že nejstarší se už od první třídy naučila chodit do školy sama a byla dost samostatná, zodpovědná. Nejnáročnější bylo období, kdy byly malé tři najednou. Dvouletačku dáš na skejtík ke kočárku. Ukoly zvládnete za půl hodiny, mimino budeš mít v nejhorším u prsa..Neboj, když jsi dala tři, to čtvrté už vklouzne do rodiny tak přirozeně, fakt to není takový rozdíl. Jinak naprosto chápu tvé pocity. chtěla ses už posunout někam dál a ted zase piplat a zase dva roky odsunout vše co se s miminem dělat nedá. Ale to vonavé miminko přiložené ke mě pod peřinou....
Já ted řeším další level, jak se dá sladit péče o čtyři děti školkové a školní se zaměstnáním bez možnosti hlídání v případě nemoci, a jak zvládat odpolední činnosti dětí plus přípravu do škol, vaření, domácnost a zda se to dá vůbec přežít.