Já to měla taky tak. První knížky jsem měla přečtené už ve školce. V 1.třídě děcka slamikovala, jak má-ma me-le ma-so a já si pod lavicí četla. Kdyby mě pančelka trestala za to, že nevím, kde čtou, měla bych klíďo i na vysvědčení kouli. Úkoly navíc nepomáhaly, měla jsem starší sourozence a psala jim úkoly do školy, zatímco oni byli na lítačce venku (já lítala taky, ale já měla jako mladší míň hodin ve škole). taky mě základka moc nebavila, jak by mohla, když jsem to uměla napřed. Na problémy jsem narazila až na vejšce, do té doby mi stačilo, co jsem slyšela ve škole, jela jsem to skoro až do maturity levou zadní.