Přidat odpověď
Mrej, vidím jako možnost i variantu, že paní prostě odmítala odchod muže ze společné domácnosti (nemá kam jít, musí zůstat doma), což podpořila tvrzením, že mu důvěřuje (já mu věřím, on nikomu nic neudělá, neposílejte ho nikam).
V tu chvíli holt přicházelo v úvahu jediné alternativní řešení, že tedy půjdou z domu děti.
Je to čirá moje osobní spekulace, ale umím si představit, že by v rozrušení nějak takto člověk jednal.
Předchozí