Určitě bych zašla k lékaři, může to být počínající TS, nebo krátkodobý tik, který sám zase odezní, následek posttraumatického stresu (jeho spouštěčem může být i narkóza, třeba i úplně krátká), nepodceňovala bych to, zvlášť v souvislosti s omdlením před pár měsíci, které popisuješ. Může to být i následek přetížení a dráždění nervové soustavy těžkými kovy, byla bych hodně opatrná u jakýchkoli dalších očkování, protože mohou tyhle stavy hodně zhoršit. Až budeš od MUDr. vědět, co to je (nebo i co to není ), tak může pomoct např. kraniosakrální terapie (hledej někoho zkušeného, kdo pracuje s dětmi, ne každý, kdo ji nabízí, s dětmi pracovat umí), vyloučení lepku ze stravy (u všech neurologických poruch má tahle stravovací úprava hodně dobré výsledky) a mnoho dalších věcí. Pokud by to byl TS, tak ti český lékař pravděpodobně řekne, že je to celoživotní, že se to nedá léčit a nejspíš nasadí léky. Pak je na každém, jestli té neléčitelností bude věřit, pro rodiče i dítě je TS většinou docela peklo. Je možnost to řešit, znám plno dospělých i dětí, kteří se TS navždy zbavili, postupně vysadili léky a už se jim nikdy nevrátil. A znám i takové, které neléčitelnosti TS věří dodnes a mají ho stále. Ti vyléčení se nakonec rozhodli nejít cestou klasické medicíny, tím myslím to, co v rámci „léčby“ TS nabízí klasická medicína v Čechách a nechtěli se smířit s tím, že je to neléčitelné. Ti druzí, kteří mají TS dál, se „léčí“ (slovo „léčí“ mi sem moc nepasuje, protože léky, které lékař předepíše, jen tlumí příznaky, někdy neúspěšně, někdy více úspěšně, což není léčba ani řešení příčiny).