To snad ani nejde nutit někoho, aby byl povinně nadšený z něčeho, co ho vlastně nebaví Chlap musí být takový ten pro-dětský typ, naučit to snad nelze. Můj taťka se nám v tomto směru taky nikdy nevěnoval, podobné to má ve vztahu k vnoučatům. Co s tím nadělám? Poznamenalo mě to nějak? Těžko říct... Za sebe můžu říct, že já taky nejsem bůhvíjak obětující se matka, klidně dětem budu půldne číst, budu s nimi zpívat, kreslit, vyrábět... ale rozhodně mě nebaví hýkat nadšením nad každým klacíkem, kamínkem, děsně mě nebaví trávit s nimi čas na dětském hřišti... no občas se překonám, ale rozhodně se nehodlám "znásilňovat" denodenně. Mým cílem je dítě, které se umí zabavit samo