Můj syn třeba už v šesti letech ne, to tak ve čtyřech.
Ale uměl se zabavit tak, jak sám chtěl. Našel si třeba místo, kde bylo hodně maličkých krabů a chodil je tam pozorovat. Mně ta posedlost vytvářením programů přijde trochu ujetá. Když vymyslím program, tak nejspíš nebude dítě bavit - pamatuju si, jak byl syn v sedmi letech otrávenej z toho, že by měl jít do Notre Dame nebo na Eiffelovku, protože to pro něj v tomhle věku prostě nebylo nijak a ničím zajímavý, ale holuby a vrabce vydržel krmit třeba hodinu. To spíš nechám vymyslet program to dítě, než abych se dívala na jeho otrávený ksicht při nějakém mém "programu".