Leckdy o něm (o dítěti ) neslyším pár týdnů. Tak tahle mě věta tedy dostala. Je z pár dnů staré diskuze, kde jedna přispěvatelka píše, že o starším synovi (předpokládám plnoletém již) neví několik týdnů nic a jako přijde jí to naprosto normální. To mě dost zarazilo, v rodině, kde jsou třeba vztahové problémy to chápu, jinak je to jaksi mimo "můj prostor" . Jak to máte vy s dospělými dětmi? Já mám nejstarší devatenáctiletou, ale že bych o ní někdy nevěděla několik týdnů, to se fakt stát nemůže.
Omlouvám se za případné nereagování.