No, ono je taky otázka, co znamená "nevědět". Pokud to dítě žije nějakým přiměřeně "usedlým" životem, např. někde pracuje a studuje a má třeba partnera nebo vůbec svou rodinu a pod., tak se dá předpokládat, že kdyby se něco zásadního dělo, tak se to asi dozvíš. Já osobně bych asi taky dítě kontaktovala častěji (myslím, že ten 1-2 týdenní interval jako k rodičům mi bude asi připadat přijatelný i k dětem), ale spíš ze zvědavosti, jak se mají, než z obav. Pak ale jsou situace, kdy dítě třeba cestuje, žije nějaký "nestabilní" život (hledá třeba práci, rozešel se s partnerem, má zdravotní nebo psychické potíže atd.), pak bych asi taky měla tendenci ho trochu víc "kontrolovat", pokud by mu to nevadilo a neodmítal to.