No, třeba moje maminka žije úplně sama a je celkem dost nemocná. Není to na to tak zlé, aby nemohla být sama, ale přece jenom starost mám. Takže jí každý večer volám a chvilku si povídáme. Už se taky stalo, že telefon nebrala a já jí pak našla ve vaně, ze které nedokázala vylézt. Mobil měla u ní, ale vyklouzl jí z ruky, když se pro něj natáhla. Takže seděla ve vaně, když jí bylo zima, tak se sprchovala teplou vodou a doufala, že nejpozději druhý den někdo přijede, když ten telefon nezvedneme.
Jinak si běžně řekneme pár vět - co dělala, jak se měla... Ve špatném počasí třeba tři - čtyři dny nevyjde z ven a je ráda, že má důvod promluvit nahlas.