Inko, proč zvláštní vztahy? Já zažila oba modely -svoji matku jsem musela volat denně vždy v 19hod. přesně, jinak byl oheń na střeše a syn, kterého si posléze vytočila sama, byl zavalen dotazy typu: a kde máš zase maminku? kde se courá?? (i v případě, že jsem byla na služební cestě.) Byl to regulérní teror. Proto jsem na jakékoliv tlaky a nároky, aby mi dítě volalo pravidelně a hodně často, dost háklivá. Byl několik týdnů na Blízkém východě v době, kdy Skype ještě nefungoval, většinou mi napsal krátký mail, že je OK. Během jeho ročního pobytu v Sýrii jsme si psali Skypem tak 1x za 10 - 14 dní. Jinak tedˇ volá někdy několikrát týdně, ale pokud cestuje po světě nebo má fakt hodně práce, tak si zavoláme třeba i po několika týdnech. Že je v pořádku zjistím, když mi po přistání v cizině pošle sms. Po svých zkušenostech bych se nikdy kontaktu nedomáhala, ale ono to, kupodivu, funguje přes naopak - syn mi volá, když se chce o nějaké radosti nebo strasti podělit spontánně a o to je ten kontakt cennější. Takže "zvláštní vztahy" opravdu nemáme.