Ne byt se nebude muset prodat, pokud manželka nebude souhlasit.

Doporučuji pořádně si přečíst úvěrovou smlouvu a podmínky. A seznámila bych manžela s tím jaké další náklady by souvisely s prodejem - výrazně se to prodraží, či-li levnější a výhodnější je určitě varianta vyplacení.

U hypotéky bude nějaká fixace. Hypotéku lze bez sankce splatit pouze ve výročí fixace, či-li byt lze prodat pouze přesně v tuto dobu, jinak se platí sankce za předčasné splacení, tuším by to mohlo být kolem 10%.
Nevím o jak lukrativní jde o lokalitu, ale v dnešní době kdy se kupci shánějí spíš hůře, je nutnost trefit se ještě k tomu přesně do fixace spíše utopií, i kdyby už se blížila

A pak se bude platit daň z převodu nemovitostí 4%. V případě vypořádaní SJM se neplatí.

Pak také může být ve hře provize RK, poplatky právníkovi/notáři.

Myslím že už teď jsme v nákladech něco přes 100tis.

Navíc pokud bude manžel proti tak soud fakt nenařídí nucený prodej nemovitosti. Vlastně je tím sám proti sobě, protože pokud by se manželka šprajcla a dál s dětmi v klidu bydlela a nic neřešila, tak ji těžko nějak donutí se odtud hnout nebo to řešit, vystěhovat spoluvlastníka nelze a chci vidět ten soud který nařídí vystěhovat jeho nezletilé děti.

Jinak pokud bude mít dostatečné příjmy, tak hypotéku manželka na sebe může převést a manžela vyvázat - tedy po rozvodu. Ale podotýkám NIC ji k tomu nemůže donutit, jinak zůstane hypo i manžela. Protože i ve vypořádání SJM může být max.závazek že banku o to požádá, ale nemůže už ručit za to že to banka přijme/schválí, třeba pokud nevyjdou příjmy apod.
Takže i když se ve vypořádání SJM závazek vůči bance přejde na manželku, tak vůči bance to není nijak "směroplatné" . Banka si to může vymáhat i po chlapovi dokud nebude vyvázaný. Chlap to pak nanejvýš může vymáhat zase po býv.manželce.

Ale tak banka to pokud budou dostatečné příjmy nemá důvod neudělat - hypotéku převede a býv.manžela vyváže, to není problém.

Takže manžel by měl být moc rád, že manželka to navrhuje řešit takto, neboť je to rozhodně výhodnější. A rozhodně je nejvýhodnější pro všechny strany se rozumně dohodnout.