mě naši oznámili rovnou, že mě na studiích živit nebudou. Tečka. Tak jsem to chvíli zkoušela sama (práce + studium dálkově), 2x jsem opakovala prvák a pak to vzdala (částečně moje blbost - nevhodný výběr školy, fakt jsem některé předměty nedala ani když jsem se učila jak čert). Dostudovala jsem (jinou školu, tu jsem zvládla ok) až na mateřské, kdy mě živil můj muž .

U mladší ségry to bylo tak, že jí řekli částku, kterou jí můžou měsíčně dát, ona ať si studuje kde chce a co chce - když jí to finančně vyjde tak ok, když ne, ať bere kde se dá. No studovala na druhé straně republiky, brigádu tam nesehnala, tak si vyjednala přestup na školu blíž, kdy bydlením doma to utáhla v tom daném limitu, školu dokončila semestr po limitu takže za ten poslední platila asi 15tis, to musela už sama (podpořil ji přítel, nyní manžel).

A naši jsou hrdí, jak jsme krásně vystudovaly :-D. Paradox je, že máme obě manžely bez VŠ, jejichž plat je ovšem tak 3x vyšší než náš, protože chlapi dělají v automotive a my jsme jedna ve školstí a druhá ve státní správě. Takže - otázka je, jestli všechno to studium mělo cenu (zrovna včera jsem rozjímala nad mou výplatnicí.... )