Hele, já studovala asi do 27, ale už 2. a 3. vysokou... Hanba by mě fackovala, kdybych si vzala od mámy jakékoli peníze, normálně jsem už přitom chodila do práce (teda do práce jsem chodila i na první vysoké, ale to jsem dostávala ještě kapesné). Když jsem ve 23 skončila první vysokou, jasně jsem mamce řekla, že dál už si studuju "za svoje" a že už mi nemá nic dávat a také jsem si od ní už tak nic nevzala (a ani jsem si nejezdila domů vyprat a nabalit jídlo).

Chápu, že dneska je to všechno posunuté. Jestli je to dítě, co šlo do školy třeba v 7 letech a už se chodí i do devítky, tak klidně ve 20ti může skončit teprve střední a v 25 může fakt končit i první (řádně studovanou) vysokou. V tom případě je podle mě rozhodování o jeho studiu na něm, ale na rodičích zase je, jak vysoké kapesné mu dají. Já osobně bych ho v dané situaci finančně podporovala.

Pokud to dítě ale mění školy nebo obory, studuje první VŠ už sedmým rokem atd., tak bych sice rozhodování nechala na něm, ale už jen s minimální podporou nebo vůbec žádnou. Ale i v tom případě je rozhodování na něm, ani si nedovedu představit, že takhle dlouho už dospělý člověk si ode mě do něčeho nechá kecat.