Kiwi, nechte zahrát tu písničku při rozptylu, ať nemáš pocit "dluhu".
Je mi líto, že to pro tebe bylo takhle těžké... Nevím, jak máš staré děti, ale pokud spíš menší, napadlo mne, že bylo možná fajn, až se na to budeš cítit, požádat lidi, co tvého manžela znali (příbuzní, přátelé...), jestli by nenapsali na něj nějakou hezkou vzpomínku - jaký byl, co s ním zažili, třeba i vtipného. Mohla bys z toho dát dohromady malou "knížku", kterou by jednou děti dostaly... a i pro tebe by to mohla být forma rozloučení.
Přeju ti hodně sil.