Anjelico, buď šťastná zaváš čtenářák - u nás ve třídě děti píšou čtenářák každý týden! Mají přečíst 20 stránek knihy a z toho napsat obsah.... syn je ve třetí třídě.
Když jsem to na třídní schůzce slyšela, vzala jsem si slovo a řekla jsem paní učitelce, že si myslím, že jsem celkem nepochopila ten princip čtenářáku od druhé třídy (to měli jinou učku a čtenářák psali tak, že co měsíc, to jedna kniha v ČD) - že podle mne je psaní ČD v tomhle věku a v téhle frekvenci způsob, jak dítěti znechutit čtení... že mi prostě nedochází, proč by to měli dělat.
Navíc mají sešit A4 bez linek z recyklovaného papíru, když pod list dáš lenocha, není téměř vidět - pokud je z druhé strany popsáno, ty linky prostě vidět nejsou vůbec.
Paní učitelka ale řekla, že je to proto, aby děti pravidelně četly, a učily se zformulovat obsah a udělat zápis, k sešitu řekla, že bez linek je proto, aby se jim do něj dobře kreslilo
. Jako prosím ve 3 třídě!!!
Už na třídní schůzce jsme se s pí učitelkou dohodli, že kdo chce, může linkovat - takže prostě tužkou linkuju... ten můj puntičkáž se hroutil z toho, že ty linky prostě nevidí a že mu to jde do kopce a má to hnusný....
Takže vzhledem k tomu, že synek čte, čtenému textu rozumí, ale nečte tak, jak si paní učitelka asi představuje, že by se číst mělo - teď má třeba 3 měsíce doma Ottův slovník naučný I. díl a listuje jím a čte si, na co má zrovna chť a co ho zajímá, má krásné encyklopedie, ve kterých si hodně rád často listuje - ale do čtenářáku se tohle prostě zapsat nedá.... Má tady taky vytaženou hromadu Čtyřlístků (jednak své nové, ale i po mě i po manželovi), svázané staré ohníčky, a různé jiné staré dětské časopisy které si rád pročítá....
Já jsem za to moc ráda a rozhodně ho nehodlám nutit do čtení tak, jak by se číst mělo - tedy zasednout ke knize ....
Každý večer před spaním mu ještě s manželem čteme knihu, takže jsem to pirátky pojala tak, že zápis do čtenářáku děláme z toho, co mu čteme my večer.
Zápis děláme tak, že ho vždycky ho nechám říct, o čem jsme ten týden četli - pak spolu zformulujeme jednolivé věty a ty on napíše. Mají mít cca 4 věty, ale on toho má vždycky víc.
Naše paní učitelka tedy ČD neznámkuje, jen podepisuje. Jinak je výborná, synek ji miluje a já jse, z ní nadšená, takže vzhlede k tomu, že s tím nemáme žádné větší problémy (junior je rychlík, vyfikneme zápis max do 3/4 hodiny vč. obrázku), tento její extrabuřt prostě plníme. Nevím, jestli ve škole říkal, jak u nás ČD vzniká, nicméně zpětnou reakci nemám žádnou, takže pokračujeme v tomto modelu.
KDyby se jí to nelíbilo, jsem si za sebe jista, že bych si to uhájila- podle mne smyslem ČD je zpětná vazba učiteli, že děti čtou - můj syn čte od 5ti let a já fakt chci, aby si četl tak, jak chce a co chce...
Já jsem čtenář - knihomol, ale co si tak pamatuju, tak ve velkém jsem začala číst až tak od 5. třídy - to jsem trávila každý den v knihovně odpoledne cca 3 hodiny a tahala si domů tašky knih - knihomol jak vyšitej. Kdyby mě někdo nutil dělat už na prvním stupni ČD, asi bych byla ze čtení dost zpruzelá, jak se znám..