Konkrétní problém je kromě poruchy pozornosti i v nízké odolnosti vůči frustraci. Stručně a česky řečeno - co dítěti nejde okamžitě, na to se vykašle. Často i se záchvatem vzteku. Dítě je vysoce inteligentní, dlouho bylo ve všem nejlepší (bez práce) a nyní začíná narážet všude tam, kde se něco musí naučit. Začíná to vypadat, že se vybodne i na své mimoškolní zájmy. Má nacvičenou scénku "ach, já jsem tak unavená", kterou prožívá tak, až se skutečně sama skoro uspí, ať už ve škole nebo na zájmovém kroužku. Kdo to vidí poprvé, ten jí to sežere (třeba supl). Doma únava samozřejmě okamžitě přejde (v okamžiku, kdy je jasné, že má volno).

Dokonce je schopna předstírat nezájem, jen proto, že jí něco nejde, i když jí to zajímá a ten neúspěch ji pak strašně žere.

Převažuje tendence za každou cenu se vyhnout neúspěchu.

Jak prosím toto řešíte? Jak nastartovat motivaci k učení? Je někdo konkrétní (psycholog?), kdo se tímto třeba terapeuticky zabývá?