Už tu proběhly nějaké diskuse na téma našich vlastních předsudků, tentokrát bych se chtěla zeptat, zda jste někdy pocítili/y nějaký ten předsudek na vlastní kůži a kvůli čemu to bylo.
Jelikož jsem samotářská, divná, Židovka a ještě k tomu zrzavá
![~;)](/g/s/2.gif)
, důvěrně to znám, o tom, že jsem si coby obyvatelka Sudet dovolila vdát se za "skopčáckýho ...," ani nemluvě. Zato jsem to nikdy nezažila v zaměstnání, ačkoli se pohybuju ve dvou oborech, z nichž v jednom prakticky o sukně nosící osobu nezavadíte, a druhý je pokládán za šovinistický - pokud se někdo divil, tak lidé zvenčí.
P.S. A kde vlastně leží hranice mezi předsudkem a (opakovanou) špatnou zkušeností?