Co to je nevím,jenom vím jak si to představuji já.Pro mě bezvýhradné přijetí je to samé jako láska bez podmínek.Takže přístup-"miluji tě,i když zlobíš,miluji tě,i když jsi postižený,miluji tě,i když .........",a dítě by mělo cítit,že to tak skutečně je,mít pocit,že ho rodič bere se vším všudy,ať je jaké je.Nesnáším takové ty kecy směrované dětem,typu " Ty jsi mi nedal pusu,neuklidil pokoj,neposlechl,tak tě nemám ráda."Ale chápu,že některé děti si to,že po nich rodič vyžaduje něco,co se jim nelíbí,nebo nesouhlasí s jejich chováním,mohou vyložit tak,že je rodič nepřijímá a nebere je.Co s tím nevím.My to máme doma tak,že dětem občas opakuju,že je miluju i když zlobí a i když se na ně zlobím já,a několikrát denně je obejmu,pohladím,dám jim pusu,věnuju jim spoustu hodin denně,takže se snažím dávat jim opravdu hodně lásky,protože já jsem jí taky mnoho dostávala,a doufám,že to tak moje děti cítí,že je miluju a přijímám se vším všudy,i když na ně někdy zařvu nebo po nich chci to,co se jim nelíbí.