"já myslím, že tohle je taky kus práce pro Tebe - TEN POŘÁDEK TAK NEPROŽÍVAT.

Protože v konečným součtu je to proti jinejm věcem NAPROSTÁ BANALITA.

Možná by bylo řešení naházet jí její věci ze společných prostor do pokojíku (chápu, že nechceš mít společné prostory zaflákané jejím nepořádkem)"



Přesně tak. To je právě to nepřijetí - nepřijímáš dceru s jejím laxním postojem k pořádku. Ono je dobře, když si dcera uvědomí, že její nepořádek může lidem vadit, to jistě, ale ty jako máma bys měla pro ni být ten nejshovívavější člověk na světě, který jí dokáže dát najevo, že ji má rád takovou, jaká je. A s pořádkem je to tak, že děti k němu musí dozrát, žádné malé dítě nemá moc smysl pro uklízení, ale většina dospělých uklízí normálně, pokud vyrůstali v normálně uklizeném prostředí. A většinu dětí neskonale prudí, když jediné, co jejich rodiče stále řeší, je uklízení.