Kalali, jak píše Tutenstein. Chceš mít vyžehlené tričko? Tak si ho ukliď do komínku nebo vyžehli. Chceš mít v čem jít ven? Tak si to ukliď někam, kde to najdeš, nebo budeš v tomhle fiží po babičce, atd.
Nikdo po tobě nemůže chtít se povznést, to je přece nesmysl. Matky, kterým je jedno, jak se děti chovají, buď kecají, nebo jsou to chlapdné sfingy. Jak jsem psala, mně to taky vytáčí, že jsou děti jiné, než já. Ale jde o to, aby se člověk zbytečně nečílil nad něčím, co nemá cenu, co nezmění a co takříkajíc "není jeho byznys". Můžeš říct, že ti to vadí, požadovat určitá pravidla a sankcionovat jejich neplnění, ale ne za cenu vlastního sebezničení.