Mamí to ještě tak dávno, co jsem prohlašovala, že z Prahy bych nešla. Všechno v odahu, možnost volby, pohodlí...

Do roka d o dne od toho prohlášení jsem bydlela a dosud bydlím na malém městě. Ne na vesnici, na to bych neměla, přeci jen na vesnici brzy začne chybět vyšší stupeň školy, často doktor, obchod....a na tu komunitu a život v komunitě taky člověk musí mít náturu.

Ať už vesnice nebo menší město, většinou to znamená alespoň někam a kvůli něčemu dojíždět. Na druhou stranu je to leckdy méně ježdění než po Praze, rozdíl je hlavně v tom, že v Praze jede něco skoro pořád, jinde se musí čekat nebo chodit na konrétní čas. Nebo mít auto a dělat taxikáře.

Já jsem spokojená tady. Praha v dosahu, v nejhorším i na každodenní dojíždění (muž a jedno dítě tak jezdí). Na druhou stranu o trochu větší město než ta naše díra. Pár kilometrů a je tam skoro všechno, co člověk potřebuje. V naší díře základka až do devítky, všichni nejdůležitější doktoři, jeden supermarket, několik menších sámošek a jiných obchůdků s potravinami, hodně hospod, jen málo věcí se tu sehnat nedá (třeba oční optiku tu nemáme). Jsou tu byty i domy, takže v tomto směru výběr. Vlak, PID, ČSAD (nebo IKOM nebo jak se to jmenuje).
V okolí jsou vesnice, kde se jen bydlí, leckdy jen přespává....za vším ostatním se musí dojíždět. Když projíždím, často mě napadá, že tam bych bydlet nechtěla...