Podle toho co píšeš, bych zůstala v Praze. Na názor dcery moc nedej, je to dítě, aby ti po 14 dnech na vesnici neřekla, že chce zase do Prahy. Jak píšeš - Praha mi někdy leze krkem, ale to přeci není důvod odejít, krkem nám občas leze kde co, a neodcházíme kvůli tomu. Navíc ty bytový podmínky jsou luxusní, jít do baráku, kde je spousta práce, nikdy ho pořádně nevytopíš, budeš na vesnici s omezenými možnostmi práce, a ještě se tam budeš bát - to žádná romantika venkova nevyváží.

Přijde mi, že tě hlavně zviklává přání a pláč dcery, a to je prostě málo.