Z rostlinných zdrojů lze bez problémů získat všech 8 esenciálních aminokyselin (isoleucin, leucin, lysin, methionin, fanylalanin, threonin, tryptofan, valin) plus dvě semiesencialní, jejíchž syntéza není dostatečná v období růstu (arginin a histin). Kompletní spektrum aminokyselin obsahuje quinoa, chlorella, konopný protein, spirulina. Obiloviny zpravidla mívají nižší obsah lysinu, ten je však bohatě zastoupen v luštěninách, takže je ideální v jednom jídle zkombinovat právě obiloviny s luštěninami (jak právě doporučuje třeba makrobiotika). Pak jsou tu samozřejmě i "náhražky masa", tzn. třeba seitan a robi, pokud se chceš vyhnout sóje. Ať už maso jíš, nebo nejíš, jídleníček by měl být co nejpestřejší - nemělo by tedy jít o objem bílkovin, ale o jejicj rozmanitost. Co se týče bílkovin, dle WHO (Světové zdravotnické organizace) by totiž měly bílkoviny představovat jen 5% kalorií, které za den přijmeme. Pro většinu západního světa tedy není problémem nedostatek bílkovin, ale jejich nadbytek, který mj. zatěžuje ledviny.
Jen pro představu - obsah bílkovin v něterých potravinách (na 100g):
Bůček - 9g
Párky (průměr) - 13g
Quinoa - 14g
Vepřová šunka - 14g
Kapr - 16g
Vepřové maso - 16g
Mandle - 19g
Robi - 21g
Hovězí maso - 21g
Cizrna - 21g
Kuřecí maso - 22g
Fazole - 23,5g
Seitan - 25g
Hrách - 25g
Čočka - 27g
Sušené houby - 37g
Sója - 45g
Spirulina - 65g