Nechápu, ale znám... synek byl podobný případ - do předškolního věku neexistovalo, aby usnul při čtené pohádce, při vyprávěné pohádce se zhasnutým světlem, u televize, prostě ani ťuk - pokud se "vysílalo", tak neustále přijímal - nedokázal vypnout...
Takže se pokud jsem ho chtěla uspat, znamenalo to přečíst pohádku, zhasnout objemout ho v posteli a ležet vedle něj do té doby, dokud neusnul.... Jako malý si dokonce sám od sebe někdy lehal na záda a dával si ručičky pod sebe - asi aby ho to nelákalo a neměl tendenci zase něco objevovat...
Když byl batole, bylo nemožné uspat ho přes den v posteli!

Jediné kde usnul a spal bez problémů bylo auto, nebo kočárek - jakmile jsme někam jeli, do 10 min. spal...

Mrňavka spí o dost líp, ale je fakt, že pořád uspávám prsem (je jí 22 měsíců), nicméně s ní máme rituál, kdy si vybere do postele plyšáka, vezmeme leporelo, které si chvíli prohlížíme (než mi ukradli mobil, brala jsem do postele ten a pustila jsem jí na něm večerníček), pak zamáváme knížce (nebo mobilu), dáme prso a ona vytuhne, jakmile se napije. Trvá to tak 15-20 min,, podle toho, jak je unavená, přes den usíná ještě rychleji, což nechápu, protože v noci celkem pěkně spí a budí se mezi 7-8 - prostě luxus. Ovšem spíme spolu v manželské posteli v ložnici, takže už s ní nijak jinak nemanipuluju.

Upřímně fakt netuším, jak se to dělá, aby se dítě mrsklo do postýlky a ono samo usnulo.
Na vyřvání nemám koule...
Moje děti bohužel nikdy nešly ani přenést uspané do postýlky - fakt jsem se pokoušela, ale vždycky se vzbudily a bylo děsný je znovu uspat...ani samy v ní být nechěly, dokonce ani tehdy, když jsem seděla vedle postýlky a držela je za ruku...