Přidat odpověď
v životech spousty z nás se furt něco děje, ale ty s tím pořád operuješ, jako by tvůj život byl nepřetržitej sled VELEDULEŽITEJCH událostí, kde se prostě bez tebe NEOBEJDOU, a je vlastně moc ošklivý od těch ostatních, že to nechtěj pochopit.
No, nechtěj. A nemusej. Pokud VÍM DOPŘEDU, že se může stát něco, co mě z toho představení odvolá, tak především do toho divadla NEJDU. Případně když už teda, tak odejdu o přestávce, kde to nikoho nebude rušit.
Stejně by mě zajímalo, jakej může bejt tak DĚSNĚ NALÉHAVEJ důvod, o kterým se z toho telefonu (kterej mám zapnutej DOPŘEDU, takže s tím počítám) můžu dovědět, aby
mě to opravňovalo zvednout se v setmělým sále a pádit k východu.
Napadá mě akorát homadná havárie, ve které zahynulo půl rodiny, ale to by asi člověk těžko předpokládal tak, aby si kvůli tomu nechal zapnutej mobil.
Předchozí