Tak to jsem ráda, že nemůže "umřít". Už jsem přemýšlela, jestli bych případně vydržela (např. až bude syn na škole v přírodě) se o něj nestarat. Musím se přiznat, že kromě "Pouího života" by mi bylo trochu líto i "peněz", co si tam syn nasyslil. Prý šetří na terénní auto Přijde mi docela zajímavé, jak jsou "utrácecí strategie" dětí naprosto podobné dospělým variantám (podle toho, co vím od kamarádek) - někdo utrácí téměř za cokoliv, někdo se zaměřuje na nějakou konkrétní oblast (oblečení, "zařízení bytu", vybavení pro hry, atd.), někdo šetří ... Syn se zatím jeví zcela po manželovi - když zjistil, že nejoptimálnější přísun jídla zajistí nakoupením polévky, už mu jiné jídlo snad nekoupil (a když je vyčerpané všechno, tak údajně "nejlevněji" vyjde nějaký dryák z lékárny, co doplní jídlo, energii, zdraví a snad i dobrou náladu?) Dcera by nejraději krmila sladkostmi a kupovala mu různé barevné varianty čehokoliv (ale ta je ještě malá, není schopná posoudit hodnoty "peněz" a jednotlivých nákupních položek atd.)