Anni, já už to psala. Já o tom seřezání psala v té souvislosti, že promlouvat o ničení věcí nepomáhá ani u dospělého. Nevím, jestli to naplácání u dcery pomohlo. možná jo, protože ona mě má hodně ráda a nesnese, když jsem rozčílená nebo smutná. Takže když ví, že je nerozbíjení věcí pro mě tak důležité, že jsem ochotna ji i naplácat (což nedělám nikdy jindy, dostala na zadek 2x v životě, jednou sestře rozbila tu hračku, a podruhé sestru v rámci přetahování začala bít a malá se ještě neuměla bránit), tak je to pro ni dost zásadní motivace věci nerozbíjet. Nejsem nějaký obhájce seřezání.