Mám problém se srncem, protože ožírá kvetoucí růže a potom jsou tam jenom takové oholené smutné stonky. Piplám se s růžemi jako s vyšíváním, jsme v takovém celkem drsnějším kraji, takže z každého poupěte poskakuji nadšením a když přijedeme na víkend (jedná se o chalupu) a vidím, že si srnec zase smlsnul, tak bych vraždila... No ale jenom v teoretické rovině, když se takhle prochází po louce pod oknem v raním oparu, tak je to skoro kýč. no ale zanadávám si ...

Krtci štvou asi každého, protože si ryjí zásadně v trávníku, nejdou do pole které je pár o metrů dál, musí pěkně v trávníku. Na krtka neplatí asi taky nic...

Na půdě nad koupelnou máme občas kuny, myši, ale jsou nám jedno, dupou si nad verandou a tam to nevadí, taky se musí někde schovat. Veverky miluju, chystám se vysadit kvůli nim lískové keře podél plotu, aby měly oříšky.

Co mně vadí je sousedovic pes, který je sice na jejich pozemku ale nejraději by z něj zdrhnul a zavraždil naši fenu. Toho bych zlikvidovala okamžitě, ani bych neměla výčitky svědomí (spíše naopak)!!!