a) sdělím, - bacha, jsme infekční, máme vši... je vcelku otázkou nastavení kamarádek, zda to risknou nebo ne. Když jsem hlásila, "bacha, máme neštovice" - to byl doma sjezd. No taky jiný problém, že?
Kamarádky vědí, že dělám, co můžu

b) buď to podobně jako kamarádky risknu, nebo ne... když mi - sdělí to, co já jim.


Kluci měli vši jednou, poprvé a naposledy v mateřské školce, krátké vlasy, šlo to snadno. Já jsem měla vši 2 x... ideální pro vývoj je sportovní třída, kdy jsem si vzala cizí čepici nebo zkusila hokejovou helmu, tam to dost "bujelo".


Takže tím, že nemusím rozčesávat dlouhé dívčí vlásky a odstraňovat hnidy asi to beru dost sportovně.

Mimochodem - takové podezření na "svrab" je o dost lepší událost.
Nebyl, byla alergie, ale tohle sdělení vyvolalo, že jsem zpanikařila a parní žehličkou projela i koberce :-D