no mě prostě ten student přitahuje, na padesát nevypadá a znám ho od jeho 42
. A není to, že by mi imponovalo jeho postavení nebo peníze, myslím, že moc bohatý není, spíše mi imponuje, jak se ke mně vždy hezky choval.
Všichni mi radí, ať si vyřeším vztah s "manželem", není to manžel, nevzali jsme se. Máme spolu 4 letou dceru. On si žije svůj život a ani nemá zájem se mnou trávit čas. Když potřebuju s něčím pomoct, tak přijede, ať když jde do tuhého. Nechci psát konkrétně, co se stalo, ale přirovnám to k tomu, že např. jsem u doktorky, mám podezření na vážnou nemoc a pošle mě do nemocnice. Správný partner by ihned vystartoval do nemocnice za mnou, můj partner mě nejdřív podezřívá ze simulace a přijede až když to je nezbytně nutné a je potřeba se postarat o malou. toto se nestalo ale stalo se něco srovnatelného. No a všichni mi radí, ať se s ním rozejdu, že to je šílený sobec. Ale jinak jak tak žijeme vedle sebe, tak je to většinou poklidná domácnost, takže mi chybí koule to rozseknout jakoby zničeho nic. Už si také žiju svůj život a nepočítám s ním. On je člověk, co se mnou nechce trávit čas, má svoje zájmy. Takže já už si jedu taky svoje. Asi měsíc jsme spolu nespali a stejně spolu spíme tak max. 20x do roka. Tak nevím, stále jakoby čekám na tu poslední kapku. Otázka je, jestli přijde.