Zdravím, jdu se pozeptat zda je to jinde také a jak to případně řešíte. Dcera je dle mého názoru lakomá. Odmítá zejména mladší sestře půjčovat věci tzn. nejen hračky. Že jsou určité oblíbené hračky na které se nesahá to respektuji, jsem i z těch matek, které pokud si starší hraje a nepřeje si aby mladší do toho zasahovalo beru jako svůj úkol mladší zabavit, aby jí to nebourala neničila apod. nejsem jako některé moje kamarádky "a co mám jako dělat, že jí to bourá, je malej" to nedělám. Ale příklady: dcera se dívá na pohádku a mladší si chce malovat, zasedneme tedy k malému stolečku a starší se zvedá a nedovolí, aby si mladší sedla na její židličku, v tu chvíli jí nepoužívá ani potřebuje ale nedovolí aby jí někdo použil, u hraček prostě řekne je to moje a nepůjčí. Snažím se zavádět model "pokud si s tím druhá nehraje může si to půjčit, z ruky se nic nikomu nebere příp. vždy se zeptáš, ale starší dcera odmítá pochopit proč by si na ní nemohla mladší sednout, když ona jí nepoužívá. Na židličce té mladší jsem seděla já. Minule to udělala i s kamarádkou, něco dělaly a ona že jí půjčí věc sestry, to jsem se do toho teda vložila, že je to její kamarádka tak, že musí půjčit svojí věc. Takových situací je x a nevím jak to dítě naučit, vysvětlení nepomáhá. Zkoušela jsem i takové to, že jsme rodina a musíme si pomáhat a půjčovat atd. Jako dítě jsem prý byla lakomá, nepamatuji si konkrétní situace jen mámu jak na mě často ječela "ty jsi tak příšerně lakomá". Jak to řešíte vy, díky za názory