Mám schizofrenii v nebližší rodině cca 40 let. Dřív byla možná hospitalizace i tzv. nedobrovolná. Takže scéna - následovalo noční přivlečení příbuzného do léčebny, po pár týdnech srovnání stavu a pak někdy i pár let klid, za podmínky že nemocný bral poctivě léky, byl v pravidelném kontaktu se svým psychiatrem, ke kterému měl důvěru (to je velmi důležité !!! i vzhledem k tomu, že v případě zhoršení stavu, je nemocný ochotem to co nejdřívě řešit se svým doktorem a třeba i předejít nepříjemné další hospitalizaci).
...přidám se k tomu, co ti radí holky. V předstihu bych ale bez vědomí syna kontaktovala (stačí po telefonu) nějakého psychiatra a vylíčila mu situaci a ať poradí, zda v případě další scény (řvaní apod..) volat policii nebo jak postupovat. A pak už asi to chce hodně sil pro tebe...nepočítej s tím, že v tomto stavu syna dostaneš dobrovolně k doktorovi, on nechápe že je nemocný - naopak si myslí, že divní jsou všichni kolem něho.
A hlídej si pokud možno svoji pohodu, věř, že časem v případě neřešení - tě to semele...