Měli jsme toto období v prepubertě a pubertě. Jeví se mi to jako mix všeho možného: budování vlastnických vztahů, sourozenecká žárlivost, reakce na domněle/skutečně nespravedlivou rodičovskou výchovu (takovéto podvědomí "ona dostává víc", "ona má víc práv") apod. Samozřejmě jsem vysvětlovala a vysvětlovala, občas zasahovala ... tomu se člověk nevyhne. Předpokládám, že z toho vyrostou. Dobrým signálem bylo, když mě mladší dcera (kterou jsem se domněle snažila hájit) odrazila: "Mami, nepleť se do toho, my si to vyřídíme samy!" Jo a víš, co bylo u nás se židlemi? (Věk asi 11 a 14) Starší si na svou židli pracně napíchala špendlíky jako do jehelníčku, aby si na ni mladší nemohla sednout. Až tak jí to za tu námahu stálo!