Zorko, myslíš jako po smrti?
No já jsem ne na 99%, ale na 100% přesvědčená, že prostě přišla ona...bylo to příliš hmatatelné a skutečné. Ale ani dneska bych se nedovážila vztáhnout ruku a sáhnout si , nebo rozvést konverzaci.
Ale od té doby ne že věřím, ale uvnitř sebe vím (ale nikoho nepřesvědčuju), že duše a vědomí v ní je nesmrtelné a že i když odloží tělo, žije dál...a dokonce si pamatuje .

pak mi jeden zvláštní člověk říkal, že než duše odejde za našeho materiálního světa, má cca 14 dnů na to, aby tu mohla být nebo přijít tahle hmatatelně na návštěvu. To samozřejmě nevím, ale u mě se to do tohohle období vešlo.
Na pohřbu jsem pak cítila nesmírný klid...a smířní.