Stadelmannová popisuje tzv. indický most - Žena si lehne na zem, pokrčí nohy a zvedne svou pánev co nejvýše, přičemž lýtka dá co nejblíž k tělu. Žena se musí sama rozhodnout, jak dlouho v této poloze vydrží. Začněte s mostem pomalu a popsanou polohu zaujměte za pomalého dýchání břichem. Z polohy mostu pak přejděte na všechny čtyři, oddychněte si a dobře prodýchejte. Když vám indický most působí nevolnost, můžete na cca 20 minut zaujmout pozici na kolenou a loktech. Je důležité, aby pánev byla výš než ramena, aby dítě mohlo vyklouznout z pánevního trychtýře.
Indický most je tuším popsán i v Průvodci přemýšlivé ženy na cestě k přirozenému porodu. Je tam myslím i s obrázky, já ho zapůjčila, takže to neověřím.
Jinak mně se z příčné pohnula v 36. týdnu - já zkoušela ten klek, obecně dost lezla při hraní se starším po čtyřech, ukecávala ať si vybere jestli hlavou nebo zadkem, ale hlavně nezůstává napříč. Nakonec se natočila postupně sama asi během 2 nocí mohutného vrtění. Ideálně tam pořád není, ale hlavu má dole a zbytek už se nějak vyvrbí, jednoho blbě natočence jsem už porodila, tak to nějak dám i na podruhý. I když bych teda raději hladší porod než posledně .