Zefíf to moc hezky napsala. Cítím to jako ona.
Já rodiče naštěstí ještě mám, ale jsem připravena si odvézt hrnecek na památku a par fotek. Dum dostane ten, kdo se stará a pomáhá nejvíc. Tedy sestra, která žije kousek od nich.
Vůči vlastním dětem ještě nevím, jak to uděláme. Ideálně chci být zajištěna, aby jsme jejich pomoc potřebovali co nejméně. Abychom si byli schopni zaplatit nějakou péči. Mám jen syny a nedovedu si představit, ze by mi museli utirat zadek...