Chapu vas oba. Mas sice silnou a pochopitelnou motivaci, nicmene zastala bych se pritele. Mamince je jmeno jeji vnucky uz jaksi jedno, zatimco ty tu nehodlas vzit v potaz nazor sveho zijiciho partnera, jehoz to bude dite stejne jako tvoje.

U nas byla situace vzdalene podobna - Ja mela vybrane srdcove jmeno ze svoji rodiny a manzel s nim nesouhlasil. Nicmene potom, co jsme jmeno po jmenu prosli prvni tretinu Knappove, posledni tretinu Knappove, jsem uz ho nebyla schopna primet k jakekoliv spolupraci na dalsim vyberu jmena. Nakonec samo od sebe rekl, at je tedy po mem. Vybrali jsme dobre. Okolnosti narozeni nakonec ukazaly, ze jine jmeno dite ani dostat nemohlo. ;-)