Prazando,

je to tak nějak, jak píšeš, tedy že postava je obecná a předpokládá se, že je každému dítěti blízká. Neznamená to, že to každé dítě musí hned chtít kreslit, ale když už to má nakreslit, má možnost se opřít o něco, co zná. No a jak už tu padlo, čwský školský systém je nastavený tak, že jsou dané nějaké tabulkové hodnoty a stěmi se porovnává. Takže na postavu holt tabulky jsou, na autobusy ne. A nemyslím, že je to ženskými, tohle nevymýšlel jeden člověk, ale celá řada a nejen psychologů a na něčem se dohodli.

Sama nakreslená postava o školní zralosti moc neřekne, ale je to jeden z mnoha ukazatelů, který může dokreslit obrázek o dítěti, jak na tom je. Navíc jde o ukazatel hodně orientační. Ani jedno mé dítě postavu nekreslilo ani u zápisu, ani v PPP (vyšetřením na školní zralost prošly všechny, dvě kvůli předčasnému nástupu, dvě kvůli možnému odkladu), ani ve škole, kde učím, se postaba nekreslí. Měla ji ve svém testu jen dětská doktorka na pětileté prohlídce a to jen proto, že používá standardní orientační test školní zralosti.

Jinak ony detaily, jako počet prstů, uši, vlasy apod. jsou asi nejméně důležité. Mnohem podstatnější je umístění postavy do plochy, proporce jednotlivých částí, velikost vzhledem k velikosti plochy....to je něco, co se moc naučit nedá. Dítě, které má problém s orientací v ploše prostě neodhadne, jestli má "to něco" (a je fakt jedno, jesli autobus nebo postavu) uprostřed, jestli se mu tam vejde, jestli hlava není moc malá nebo moc velká....to je něco, co musí opravdu dozrát, co se dá sice cvičením trochu popohnat, ale když to není, tak se holt musí počkat....

Problémy nastávají, když něco už zralé je a něco ještě ne, takže v jednom ohledu už se nedá čekat, v jiném by to třeba chtělo ještě rok, dva....