Email není méněcenný, je to ekvivalentní dopisu. Pokud to kluk napsal slušně, uctivě, s diakritikou, odstavci a celou ostatní fazonou, učinil povinnosti i zdvořilosti za dost.
Pokud to někoho uráží, tož se může obrátit na linku důvěry a zpracovat trauma, on to těžko může předvídat. Co kdyby pánům rodičům zavolal a je to zrovna urazilo, že se nenamáhal poslat písemné pozvání, nebo co kdyby přišel a je zrovna urazí, co jim co má chodit domů, když chtějí mít klid a teď musejí kvůli němu vyluxovat a jít koupit věnečky? Nebo přijde a je urazí, že má blbě nahozenou patku, froté fusekle, špatně míchá kafe (to jsem zažila).
Jako pozvat někoho, on neřekne tak ani tak, ale nepřijde a urazí se, že byl pozván jinak, než si představoval..... úlet. Být ten kluk, rozmýšlím se velmi, jestli nejít od toho radši někam hodně daleko.
Pravda je, jak píše angrešt, že i mně připadá divné, že neeistovalo takové to obvyklé oznámení o promoci, klidně i digitální, ale třeba se to už přežilo, nevím. V době mojí promoce se tohle dělalo automaticky, rozesílalo široko daleko, kdo chtěl přišel, na trachtaci se zvalo extra a většinou se zvala rodina. Rodiče známosti, byť vážné, ne, přinejmenším to nebyl úsus.