"Já nemám ve zvyku,když se mi něco stane nebo mám pocit že mi někdo ublížil,litovat se a postavit se do role chudinky,za jejíž neštěstí můžou všichni ostatní.Já prostě vždycky hledám tu cestu jak jít dál,oprostit se od toho špatného a být spokojená a šťastná i přes to,co se mi zrovna stalo a kdo za to může."

Jasně, to je ale proces a u každého jinak rychlý.

A ano, nemusí to tak mít všichni, někdo si nikdy nepřipustí, že život si řídíme především sami.