Natascho,tomu proč je potřeba nenávidět,obviňovat z mého neštěstí druhé a odmítat převzít zodpovědnost za svoje štěstí,tomu neporozumím nikdy a rozumět tomu ani nechci.Mimochodem o té nenávisti tady byla diskuze jen před pár dny.A vůbec není podstatné,kdo,jak,proč kdy,kde komu ublížil,důležité je,jak se k tomu ten ublížený chce postavit.Téměř ve všech případech je to postoj "já chudáček malý,hajzlem rozervaný...."A já i dokážu pochopit že ze začátku je to šok a zklamání,že se dotyčný cítí ublíženě,dost často i právem,ale když někdo ze sebe dělá chudáčka nebohého ublíženého ještě po letech,tak to už je moment,kdy si v té své sebelítosti vysloveně libuje a potřebuje se v ní plácat,aby mohl litovat sám sebe a předvádět ostatním bezcharakternost toho lumpa - "podívejte se,kvůli tomu že mě ten kretén před pěti lety opustil,si nemůžu koupit lednici,protože ...."