no právě teď něco podobného zažívám, ne od ex- ale od jiného blízkého příbuzného, kterému jsme dost pomohli a on nám za to nas... hrozně mě zklamal, snažím se dešifrovat proč mě to tak zasáhlo. Jo asi sáhl na moji hodnotu, myslela jsem si, že mu prostě na mě také záleží, že si v životě pomáháme vzájemně, že se podržíme..a to, že se chová neempaticky až hrubě a strašně sobecky, je vlastně důkazem toho, že mu na mě nezáleží, nejsem pro něj důležitá, klidně o mě přijde a zasáhlo mne to tak moc, protože to snižuje moji vlastní hodnotu.
Potřebovala bych to v sobě zpracovat a vyřešit, abych to mohla pustit k vodě. Taky ho trošku nenávidím, o tyhle pocity nestojím a chci se jich zbavit, ale jednoduché to není.
Trochu jsem tu zaplevelila diskusi, ale předchozí příspěvek mi trošku poodhalil, proč mě to tak zranilo a proč se s tím tak dlouho vypořádávám a nedokážu se na to vykašlat tak, jako bych to jindy třeba dokázala.
Uvažuju, že bych možná potřebovala pomoc odborníka (jsem těhotná, tak si tím spíš říkám, že bych to měla pořešit, a ne že kvůli tomu já nebudu spát a trápit se), fakt mi to bere síly. Na druhou stranu mírně se to zlepšuje samovolně Jestli někdo dočetl až sem, tak budu asi ráda za nějaký kontakt do psychologa nebo psycholožku v Praze (na blint se mi nikam nechce jít). Jen si nejsem jistá, zda v těhotenství je na druhou stranu tohle dobré řešit, psychoterapie může být dost náročná na psychiku, abych se nehroutila ještě z toho. předem díky