myslím, že na tyhle emoce máš právo a jsou pochopitelné, umím si představit, že to také tak mám

jen chci nabídnout možná přínosnou věc pro tebe, že je to možná šance, minulost uzavřít. Svatba je v něčem definitivní a já bych to vzala jako šanci na uzavření toho všeho a nové cesty pro sebe, už nezatížené nadějí, doufáním nebo něčím podobným (co si třeba ani neuvědomuješ). Říct si prostě konec, v životě jedu bez něj je osvobozující, třeba by ti to vyhovovalo. Mě to pomáhalo, zavřít to, už nic neřešit (zda je naděje nebo ne, jak se bude mít či nemít, prostě se soustředit na sebe a své blízké) prostě se rozhodlo a konec a já si jedu svůj život, samostatně, na sebe držím ti palce