"a co si chceš rozmýšlet například patnáct let předem?Když nevíš,jak to za těch patnáct let bude?Ve chvíli,kdy si ženská bere chlapa,věří že on ji miluje stejně jako ona jeho,že si budou věrni až do smrti a budou nejideálnější rodina na světě.Žije tím,co je zrovna v tuhle hodinu.Kdo pod závojem romantické zamilovanosti přemýšlí v tu chvíli nad tím,že si ho brát nemá a nemá s ním plodit děti,protože on ji třeba za pět let opustí?No,možná nad tím někdo i přemýšlí,problém je že věří tomu,že se to nestane."

- Limai, ty nám tady pořád cpeš nějaké zamilování, romantiku a ideály a nedokážeš pochopit, že o tom to vůbec není. Idea romantické lásky v manželství v našich oblastech funguje nějakých 50 let. Před tím bylo velmi dlouhé období, kdy manželství bylo vlastně majetkovým paktem (v podstatě neexistovalo, aby si sedlák vzal děvečku) a manželská věrnost byla vyžadována z náboženských důvodů.
Zkus se na rozvod a nevěru podívat čistě pragmaticky, přes peníze. Představ si, že se dvě firmy (muž a žena) dohodnou na spolupráci a uzavřou spolu smlouvu (manželství). Po nějaké době představitelé jedné z firem začnou jednat s úplně jinou firmou, přestane plnit některé body smlouvy, až ji nakonec předčasně vypoví. Jejich původní partneři z toho, eufemisticky řečeno, nemají radost a požadují kompenzaci finančních ztrát, které jim způsobilo předčasné ukončení smlouvy....
Manželství samozřejmě nemusí být na doživotí, lze se z něj vyvázat, ale je potřeba počítat s tím, že protějšek to nebude kvitovat s nadšením a možná bude chtít na rozloučenou i nějaké peníze, popř. majetek...