Báro, tak je fakt, že on nás taky vlastně nevidí číst, nějak moc nestíháme, já jsem dřív četla aspoň cestou do práce, ale teď co pracuju blíž, tak ráno prakticky sotva stihnu v metru otevřít knížku a už vystupuju...takže sem tam něco večer, ale to už mi to zase moc nemyslí, nejvíc toho přečtu asi o dovolené, když jsme někde v penzionu a syn i manžel odpadnou znaveni výlety někdy po deváté a televizi tam nemíváme a internet taky ne...v mobilu ho nemám a noťas s sebou nevozíme... Ale i přesto, že nás moc číst nevidí, tak knížky se u nás doma vyskytují pořád nějaké, hlavně teda dětské, nebo když jsme hledali nějaké informace, tipy na výlety, mapy...a čtení má odmalička rád, což vzhledem k jeho dysfázii taky není úplně běžné...trochu mám u něj spíš pocit, že to souvisí s jeho nechutí jakkoli se veřejně "předvádět"...loni, když jsme se byli podívat ve škole ve výuce, tak ho tam paní učitelka dokonce i zapojila...psal tam něco na tabuli a počítal...celou dobu byl v pohodě, až do chvíle, kdy ho paní učitelka přede všemi vychválila a vyzvala děti, aby mu zatleskaly...v tu chvíli se téměř rozbrečel a šel za mnou...