Ale jo, jasně, jen u nás na nějaké mimoškolní aktivity třeba fakt moc času nezbývá, škola děcka plně pohlcuje (tedy u mladšího pohlcovala, co je doma, je to úplně jinak), mají odpoledne spoustu učení, úkolů, projektů, pak třeba cvičení na hudební nástroj a pak už potřebujou jen ventilovat a o ničem nepřemýšlet, na nějaké hledání sebe sama nezbývá energie, jejich život se skládá z valné části z povinností a pak se divíme, že se neumí rozhodnout o své budoucnosti. Bodejť by uměly, když žijou roky podle návodu druhých.
Ale mě škola jako taková fakt rozčiluje čím dál víc a není to o tom, že jí dávám zodpovědnost za něco, co by mělo být v naší rodičovský kompetenci, spíš mám pocit, že mám díky škole naopak málo prostoru k tomu, abych děti mohla nějak vést.