pčésně

je X důvodů, proč není snadné rozhodnout se pro nějakou "profesi".

Předně - jak tu někdo trefně poznamenal - před nedávnem mraky profesí ani neexistovaly. Trend je takový, že pokud něco rád děláš, můžeš si tu profesi "vymyslet", být v ní klidně průkopníkem (napadá mě třeba videomapping - kdo to před cca 5 lety slyšel? a dneska jsou machři co na obr barák dokážou rozehrát světelnou show s příběhem...). Záleží jednak na umu a jednak na podnikavosti.

Dále - není nutné specializovat se na profesi jedinou. Mraky lidí dneska živí různé "projekty", určitý čas stráví pracováním na něčem, poté se přesunou k něčemu dalšímu. Zvlášť v těch umělečtějších profesích (kluka baví jazyky, cestování a focení - no tak schrastí sponzory, jede na nějakou cestu, to nafotí/nafilmuje, pak z toho udělá diashow, uspořádá "šňůru" promítání, napíše knížku, jde s tím do rádia, do telky ke Krausovi ...., pak si udělá jméno a třeba funguje v nějakém charitním programu.....). A na to nejsou školy. To je kombinace snů + schopností + možností + být ve správný čas na správném místě.

Případně jak tu psala libik - dnešní profese znějí tak, že ani při nejlepší vůli nevymyslíš, jakou že školu bys k tomu mohla potřebovat . Prostě jsi "něco" přes počítače, nebo přes techniku, nebo přes čísla, ať už je to sektor bankovní, výrobní, ve službách a tak. A většina těhlech lidí by ani neuměla jednou větou vysvětlit, co je jejich práce zač - klasický problém prvostupňových dětí, když mají ve škole do slohu napsat, čím je maminka a čím je tatínek (pomiňme prvotní potíž, že dítě nemusí být z kompletní rodiny). A naopak - exictovaly obory, jejichž uplatnění dnes už ale nikdo nevyužije - např. moje panímáma má maturitu ze SŠ spojů - byla přepojovatelkou v analogové telefonní ústředně. Dneska fikce. Čas a vývoj nejsou nijak moc dobře zjistitelné. A tradiční "jisté" obory zažívají recesi. Učitelé a lékaři - dříve vážení - mají dneska pod taktovkou státních úředníků těžké časy (a těžkou hlavu z jejich plánování).

Krom toho dneska není člověk vázán na pracovní trh pouze v ČR. Ani pouze v Evropě. Na druhou stranu místní dostupnost té které školy je taky jeden z rozhodnných faktorů podle čeho rodiče i děti vybírají místo studia.

Závěr - těžko zvolíš jeden jediný správný obor pro své dítě, který ho zajistí až do koncce jeho pracovní éry. Hlavní je mít chuť něco dělat, neusnout na vavřínech a nebát se studia jako takového.