nějaká lékařka tu tuhle psala, že v nemocnici běžně není psycholog, že lékaři nabízejí rodičům dětí místo péče psychologa Lexaurin.

A nebyl by potřeba psychiatr ale spíš psycholog - k podpoře rodičů, k podpoře dětí...pokud někdo nevidí přímou úměru mezi psychickou pohodou pacienta nebo jeho rodiny, důvěrou, nadějí a rychlejším uzdravováním (nebo naopak se smířením se s nevyhnutelným koncem), musí být asi slepý. Nebo to vidět nechce, protože to není dost současně vědecké.
On holt není každý super vyrovnaný v každé situaci, a někdy ta podpůrná péče a důvěra a naděje udělá mnohem lepší službu než nejmodernější léky.